Kostel svatého Martina
 
Kostel svatého Martina je skoro dokonale ukrytý v lesích nad levým břehem Doubravy. Celoročně sjízdná i schůdná cesta k němu vede z Kněžic. Představuje ji úzká zpevněná silnička, která vznikla kvůli dostupnosti místního hřbitova. Při chůzi od Ronova nad Doubravou (odkud je nejblíž od vlaku) si lze cestu zkrátit polní cestou asi 500 m před Kněžicemi. Při nízkém stavu vody je možno přejít splav, u kterého začíná náhon Korečnického mlýna (ze zelené značky, vedoucí z Ronova do Mladotic po pravém břehu), a prudce stoupající lesní cestou dojít přímo ke kostelu (od zelené značky asi 300 m).
 

V kostele se neslouží pravidelné bohoslužby, takže přístupnost jeho interiéru je velmi omezená.

 

Kostel svatého Martina v bývalé vsi Stusyně u Ronova nad Doubravou

Nad vysokým skalnatým levým břehem Doubravy pod dnešními Kněžicemi stávala ves Stusyně, příslušná ke klášteru benediktinů v nedalekém Vilémově, zřejmě od jeho založení roku 1120. Klášter zde patrně kolem poloviny 12. století nechal postavit kamenný kostel se západní věží a poměrně dlouhou lodí. Kolem poloviny 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář.
 

Po zániku kláštera za husitských válek kostel nadále fungoval jako farní. Stusyně zanikla snad za třicetileté války, kostel byl po jejím skončení opraven ve střídmých barokních formách, připojen k farnosti v Ronově nad Doubravou a nadále sloužil jako hřbitovní pro Kněžice a další vsi na levém břehu Doubravy. Velká oprava kostela proběhla na přelomu 80. a 90. let 19. století. Snad tehdy došlo i k rozšíření hřbitova k severu, část původní okrouhlé ohradní zdi byla proto snížena. Roku 1908 byly instalovány nové varhany. Po roce 1945 kostel chátral, v 90. letech 20. století byly odcizeny oba zvony. Stavba byla rekonstruována v letech 2005–2006.