Opomenutý architektonický unikát v Ronově nad Doubravou
 

Názvem "venkovské" nebo "selské "baroko je nazýván onen stavební sloh, který se v l8. století objevil na českém venkově. Největší koncentrace tohoto tvůrčího projevu je u nás známa z oblasti jižních Čech. Jednotlivé stavby tohoto architektonického řádu jsou však roztroušeny po středních i východních Čechách. stejně tak jako v jiných uměleckých druzích, znamená barok překonání renesanční statičnosti tím, že staví na dynamičnosti tvarů. Selské baroko je zcela odrazem těch representativních staveb - ponejvíce paláců, kostela a chrámů. Stavební mistři a dělníci poučení slohovou zvláštností té doby, přenesli často po návratu do venkovských obcí čistou zděnou barokní stylovost odpovídající možnostem stavebníka, která materiálově vycházela z místních stavebních zdrojů. Vkládala se mnohdy svou hmotností a prostorovým rozsahem do uličních řad mezi stavení původně dřevěná. Často pak vznikaly; osamělé dvorce s řadou štítů /Markovice u Čáslavi/. Touto statí chceme upozornit na architektonický unikát, který podle vyjádření českého historika umění V.V. Štecha v roce 1957, nemá u nás co do kvality obdoby. Jedná se o stavení č. 25 ve Svatokřížské ulici v Ronově nad Doubravou, které při svém vzniku bylo velice citlivě vsazeno do uliční protáhlé zástavby a při existenci tenkrát existujících dřevěných staveb, zachovalo poměrnost výšky ke svému okolí. Domek zvaný "Kaplanka" byl zřejmě postaven jako církevní objekt pro začínajícího církevního hodnostáře. Proměřením průčelního štítu i spodní části nosní zdi z frontálníno pohledu bylo zjištěno, že celý stavební korpus byl vestavěn do tvaru čtverce. Další geometrická rekonstrukce vy jevila velice citlivou barokní souměrnost a úhlopříčnou kombinaci, jíž je docíleno vynikající harmonie a nevšední kompoziční skladby /rekonstrukční nákres přikládáme/. Základní průčelový čtverec je v okrajích štítu až hravě rozvlněn. V dolní části stavení je pak průčelní plocha členěna třemi segmentovými okny, čtyřmi lisenami a pásem naznačujícím vystupující sokl.

Nejcennější složkou stavební je však štítová výzdoba s figurální stafáží náboženského obsahu /provedená v nízkém plochém reliéfu, jakož i další symetricky se uplatňující prvky. Štítové rozvlnění je na fasádě sledováno vegetabilními pásy složenými z vavřínovýcn listů a zakončenými do tvaru volut, což svědčí o vzniku štítu v době pozdního baroka. Stěžejní částí plastické výzdoby jsou dvě nadživotní postavy světců.  Vlevo sv. Vavřinec, vpravo sv. Florián. Jejich postavy stojí na náznaku terénu strukturovaného z malých říčních oblázků překrytých žlutavou barvou štítu, jak tomu svědčí i ostatní části zpodobněného výjevu.  Centrálním prvkem štítu je pak nika, na jejímž vklenutém pozadí je reliéf P.Marie s Jezulátkem. Nad nikou jsou Dvě postavy letících andílků, z nichž levý drží v pravé ruce vavřínový věnec , druhý, pravý, pak v levé ruce stylizovaný květ lilie. Religiózní vztah k nice je zcela zřejmý. Oba andílci drží volnýma rukama plastický kryptogram se slovem MARIA. Nad tímto výjevem je listeny lemované "volské oko", mající dvojí funkci. Jednak nezbytnou kompoziční a jednak utilitární jako okno vedoucí do půdního prostoru. Horní strana štítu je završena v plastice výše převýšenou hmotou personifikovaného slunečního kotouče, kolem něhož je ponížený reliéf sluneční záře. Střední profilovaná římsa je zakončena dvěma stylizovanými květy. Na vrcholu štítu vsazen pískovcový drobný věnec, který převyšuje onen základní čtvercový frontální domovní tvar.  Celý štítový výjev lze snadno religiozně dešifrovat, když v jeho dolní části i oblasti kolem niky jde o oslavu P. Marie, zatímco hvězdy lemující horní zaoblenou část niky znamenají sedm dní stvoření světa. V horní části pak postavy andílků spolu se slunečním kotoučem zdůrazňují nebeský prostor oproti dvěma postavám světců, stojících na plošném náznaku země. Symbolické spojeni Země a nebes je tedy zřejmé. Zcela jasné je i použiti hlavních postav svatých, z nichž sv. Vavřinec je patronem obce /dnes města/, , když krátce po jeho založeni /1307/ byla vystavěna kaple zasvěcená tomuto patronovi. Sv. Florian je vyjádřením prosby za ochranu obyvatel a obce proti tenkrát častým požárům, které většinou dřevěná stavení v minulosti často zachvátily. Zajímavé je, že ve všech dosud vydaných publikacích o českém stavitelském barokním umění, není tento stavební lidový skvost nikde písemně ani obrazově doložen a podchycen.

Stavení je dnes památkovým objektem chráněným státem s náležitě přiděleným registračním číslem. Před třemi lety bylo za pomoci státní památkové správy ve frontální části renovováno. Dosavadním pátráním v knihách gruntovních i rustikálních nebylo zatím možné zjistit přesné vročení vzniku, ani jeho venkovského stavitele. Z celkového pojetí stavby lze však dobu poloviny 10. století počítat za určující. 
(Mgr. Zdeněk Sejček) 

Informace o obci: Ronov nad Doubravou leží na silnici 2/337 mezi obcemi Žleby a Třemošnice. Ronov nad Doubravou leží v podhůří Železných hor v bývalém okrese Chrudim a žije zde více jak 1500 obyvatel. Obec leží na regionální železniční trati Žleby, Ronov, Třemošnice. Za zhlédnutí stojí v obci kostel sv. Vavřince z roku 1849, radnice z roku 1850 a nebo galerie Anotnína Chitussiho.       

 

 

Autor: Mgr. Zdeněk Sejček     
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004