Korečnický mlýn (Ronov n. D.)

Rodina Ivany Petržílkové vlastní Korečnický mlýn už více než 200 let. V roce 1805 její praprapředek vyměnil svůj malý mlýn za velký na okraji Ronova nad Doubravou. Byl to panský mlýn s cihelnou a pilou. Mlýn i vyhořel, ale majitelé ho znovu opravili. Rodina ho udržovala a modernizovala 150 let, vedle české mlýnice, kde se mlelo obilí místních sedláků, postavili americkou mlýnici, kde se mlelo zboží obchodní. Ve mlýně se 17. dubna 1835 narodil Ferdinand Schulz (+1935), spisovatel, novinář a zakladatel literárních časopisů.

2. polovina 19. století do počátku 20. století u mlýna pilaelektrárna dodávala proud k osvětlení části města od 1900 do 1922. 1913 dvě Francisovy turbíny. Ronovský rodák a malíř Antonín Chittussi do údolí kolem Doubravy často zavítal. Malebná krajina ho inspirovala i při malbě jednoho z jeho nejznámější děl, Údol Doubravy z roku 1884, které můžete vidět v Národní galerii. Krajina nad Ronovem se od časů Chittussiho velmi změnila, koryto řeky zarostlo listnatými lesy, ale stále je kouzelná a inspirující.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V padesátých letech byl mlýn rodině zabaven a fungoval jako míchárna hnojiv. Mlýnské stroje skončily v kovošrotu. V jednom z největších mlýnů v Ronově nad Doubravou se už nikdy nemlelo.Poslední mlynář Josef Kořínek mlel do roku 1972.

Vývoj po roce 1989
JZD šrotovalo do roku 1990. Rodina dostala v devadesátých letech budovy zpátky. Poslední mlynář se vrácení mlýna dožil. Zemřel rok poté. Jeho děti a vnoučata pracují na rekonstrukci budov a přilehlého okolí. 1994 MVE Luboš Petržilka, 0,065 M

Příjmení mlynářů působících na mlýně
Kořínek, Petržílka

Držitelé mlýna v chronickém sledu
1930 - 1972 Josef Kořínek (RR)


Pověst
Ke skalnímu tunelu se váže stará legenda o dvou odsouzencích k smrti. Aby si zachránili životy, dostali nabídku vysekat do skály tunel pro mlýnský náhon. Chopili se své šance a začali lámat kámen každý z jedné strany. Štůlu prokopali, ale vzhledem k tomu, že neměli žádné zaměřovací přístroje, nesešli se. A tak je uvnitř skály náhon odskočený, vytváří něco jako zákrutu. Zda byl odsouzencům trest skutečně prominut, už legenda nezmiňuje.