Antonín Culek (1904 - 1955)

RNDr. Antonín Culek se narodil 12. listopadu 1904 ve Školské ulici č.p. 170 v Ronově nad Doubravou a to v učitelské rodině. Jeho otec Emanuel Culek byl ve dvacátých letech 20. století ředitelem tamější školy. V té době vykonával několik let i funkci starosty tohoto města. Byl vášnivým vyznavačem přírody a jeho činnost v tomto směru je v katastru obce dodnes patrná. Jmenujme za vše parkovou úpravu ronovského náměstí, přeměněného z tzv. anglického stylu do současné podoby.

V rodině Emanuela Culka byly celkem čtyři děti. Otcův zájem o přírodu se ale nejvíce přenesl na syna Antonína. Určitě proto se právě on po maturitě na čáslavském gymnáziu v roce 1916 pustil do studia biologie a geografie na Přírodovědecké fakultě, kde se záhy velice sblížil s tehdejším českým význačným vědcem a vysokoškolským profesorem RNDr. Františkem Kratochvílem (1878 - 1958), rodákem ze Žlebů. Po ukončení studia se pak ve svých 24 letech stal odborným asistentem Geografického ústavu Univerzity Karlovy, kde působil v letech 1929 - 1933. Poté byl gymnaziálním profesorem na několika školách - v Praze, Ústí nad Labem, Čáslavi - na nichž učil přes 20 let (1933 - 1955). Ani v tomto čase nepřestal publikovat v přírodovědeckém oboru. Již jeho závažná doktorantská práce s názvem  "Křídový útvar na jihozápadním okraji Železných hor" byla vědeckým počátkem jeho dalšího studia a v této lokalitě velice cenných objevů. Navázal tak na výzkumnou činnost Kratochvílovu. Svůj zájem brzy rozšířil také o studia geografická, geologická a hydrologická až do oblasti Chrudimska se specifickým pohledem na přírodní vazbu dvou geologicky souvisejících oblastí. Při té příležitosti velice pečlivě pojednal o vztahu dvou povodí a to řeky Doubravy a Chrudimky.

Jeho další publikovanou vědeckou prací bylo studium tzv. "Dlouhé meze", která jako protáhlý pobřežní útvar sleduje svým průběhem pásmo Železných hor přibližně od Sulovic na Kolínsku a končí jako zapadlá brázda v nejvyšších polohách Železných hor (Babylon 673 m n.m., Spálava 663 m n.m.). Vědecky dokázal, že jmenované hory vznikly poklesem druhohorním mořem zaplavené Čáslavské roviny.
Antonín Culek se svojí badatelskou a vědecky uznávanou činností stal dopisujícím členem tehdejší Československé akademie věd v Praze. Prostřednictvím této vrcholné vědecké instituce zveřejnil více jak 40 pojednání. Vedle toho ale existuje i celá řada populárně vědeckých prací, které psal pro řadu regionálních časopisů. Například ve své době známý časopis Čáslavska "Podoubraví".
Vedle prací geologických a geografických jsou značně cenné jeho studie z oboru malakologie (věda o výskytu plžů). Objevil dosud neznámou lokalitu, když prozkoumal výskyt několika živočišných řad plžů kolem zříceniny hradu Oheb u Seče. Kdo ze čtenářů tuto oblast navštívil, možná si všiml informační tabule, kde vedle informací o bývalém hradním sídle, najde i jméno Dr. Antonína Culka a připomínku jeho zásluh a objevů v malakologickém oboru. Sbírka ulit recentních plžů z jeho objevitelské činnosti je nyní ve vlastnictví Národního muzea v Praze.
V roce 1950 objevil Antonín Culek v celkem malé studánce, zvané "Na Obůrce", u Třemošnice vzácný exemplář vodního mlže zvaného Praménka rakouská (bythinella austriace). Jeho zásluhou tak v naší zemi vzniklo oficiálně nejmenší chráněné území, jímž se stala jen tato nepatrná a do té doby v odborném světě zcela neznámá studánka.

V roce 1946 byl Dr. Antonín Culek jmenován tehdejším Ministerstvem školství a národní osvěty konzervátorem krajiny a přírody ve správním okrese Čáslav.
Bylo by opomenutím, nezmínit se o jeho sledování výskytu vzácných rostlin z druhu vstavačů (Orchis), z nichž se na našem území vyskytuje asi 80 odrůd. Všechny jsou chráněné. Jedinečným Culkovým nálezem byl ve své době objev výskytu sleziníku severního (Aspleniaceae), což je čeleď pozemních i epifitických kapradin s plazivými i vzpřímenými oddenky. Že tento druh dnes již známých kapradin existuje i v povodí řeky Doubravy, to se do doby Culkova objevu nevědělo.

RNDr. Antonín Culek si byl již na počátku svých výzkumných geologických prací vědom toho, že Železné hory jsou unikátním geologickým útvarem. Jejich kuriozitou je výskyt ohromného množství známých hornin, soustředěný do jedinečného hornatého celku. Citujme zde slova odborníka Josefa Doubka z dubna letošního roku: "Je to snad jediné místo na světě, kde se v jednom geoparku nachází sto druhů hornin..."Proto Dr. Culek již před rokem 1950 navrhoval, aby územní oblast Železných hor byla odborně sledována jako unikátní geologický útvar. Při tom jako první ukázal na vzniklý zlom jihozápadní oblasti Českomoravské vysočiny a Čáslavské roviny, který je složen z krystalických břidlic a staršího paleozoika.
Teprve dnešní doba dala jeho počátečním poznatkům a úsudkům dodatečnou satisfakci, když současné Ministerstvo životního prostředí vřadilo oblast Železných hor jako nejbohatší a zároveň nejmladší zhodnocené území k dosud existujícím Národním geoparkům našeho státu, tedy k Českému ráji, Jeseníkům a GeoLoci. Pro upřesnění - GeoLoci je součást přeshraničního česko-bavorského geoparku, kde jsou oblasti formované geologickými procesy po dobu stovek a milionů let.
O území, o němž již před mnoha léty referoval Dr. Culek, dnes bezpečně víme, že je ojedinělým unikátem v evropské přírodovědě. Jeho výměra je 777 km2. Rozkládá se od území západně od Chvaletic a na východě končí až u Nových Hradů. Je zde 120 lomů různé velikosti a stáří. To, co předpovídal ve svých studijních pracích Dr. Culek již před více jak padesáti lety, se stalo potvrzenou skutečností. Byla uznána jeho slova, že Železné hory jsou nevídanou a ojedinělou geologickou skládankou. Byl si již za svého života vědom, že celá oblast představuje krajinu, horniny a minerály, které vznikly za období 600 milionů let. Jeho hluboký osobitý zájem o geologické složení Železných hor dosvědčilo i zachování několika beden se souborem geologických vzorků z více jak 200 lokalit. Opatřeny byly záznamem nejen o druhu, ale i místu a datu nálezu. Ve své době neměl technické možnosti k hlubšímu průzkumu. Proto jím zvolené zemské vrstvy sledoval například při hloubení studní v řadě venkovských obcí. RNDr. Antonín Culek zhodnotil oblast Železných hor jako vědecký solitér. Ve své době bez širší opory v odborných kruzích. Jeho badatelské práce a objevy vlastně položily základy dnešního Geoparku Železné hory. Je třeba jen litovat. že mu v ubíhajícím čase bylo dáno jen 51 let života.

RNDr. Antonín Culek zemřel v roce 1955 a jeho jméno z povědomí široké veřejnosti již mizí. Na pedagogické schopnosti a odborný přehled tohoto mimořádného člověka vzpomínají jen jeho bývalí žáci a přátelé. Proto je dobré jeho životní příspěvek o rozvoj vědy znovu připomenout. Stejně jako zásluhu o vznik chráněné oblasti Železných hor, jejíž význam ve svých statích už před léty odkrýval a předpovídal. Zdeněk Sejček

Autor této stati děkuje svému synovi Dr. Zdeňku Sejčkovi, řediteli čáslavského gymnázia, za pomoc při určování specifické biologické terminologie a za použití jeho poznatků z oboru biologie. Krom toho připomíná, že měl štěstí jako začínající pedagog se s Dr. Culkem jako s kolegou na gymnáziu v Čáslavi setkat a tak v článku mohl vycházet z jeho osobních informací a jím tenkrát zveřejňovaných poznatků.